ČEKIA STABILITY RATING: PODÍL RIZIKOVÝCH FIREM SE V ROCE 2009 TAKŘKA ZTROJNÁSOBIL
Globální recese si tradičně bere na mušku především malé, otevřené ekonomiky. Omezený vnitřní trh představuje značnou závislost na zbytku světa a pro příklad takové ekonomiky můžeme klidně zůstat v českých lukách a hájích. Jak se recese podepsala pod českým hospodářstvím jako celkem, poznáme z agregátních ukazatelů typu HDP, či míry nezaměstnanosti. Tato data ovšem neprozradí mnoho o tom, jak hluboký řez do zdraví korporací hospodářská recese udělala: Vztahy mezi svého času bezproblémovými obchodními partnery se během několika měsíců mohou stát hrou vabank. Kvalifikací rizikovosti a jejím vývojem v čase se v českých podmínkách zabývá ratingový model ČEKIA Stability Rating, jehož cílem je odhadnout riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Pojďme se podívat, jak se příliv ekonomických problémů projevil v odlivu ratingů firem působících na českém trhu.
Čtěte také
Rok 2006 je obdobím hojnosti, dobrých obchodů a klidného spánku. Ratingovou projekcí ekonomických fundamentů dle modelu ČEKIA Stability Rating je takřka 60 % firem s vynikajícím hodnocením (A a vyšším). Jen necelých 6 % českých společností se nachází ve skupině rizkových ratingů (CCC a nižším). Echo o zhoršující se situaci firem nám dává vývoj hodnocení v následujícím roce: Klesá podíl firem s vynikajícím hodnocením, nicméně hodnocení A a vyšší má stále ještě rozhodující část ekonomických subjektů. Situace se dramaticky mění v roce 2008, když takřka dvojnásobně narůstá podíl rizikových firem a zároveň podíl společností s hodnocením „vynikající“ padá takřka na polovinu. Další negativní vývoj vidíme v roce 2009 – podíl firem s hodnocením A a vyšším tentokrát již tolik neklesá, výrazně ovšem narůstá podíl společností s přívlastkem „rizikové,“ a to meziročně takřka na trojnásobek. Podíly jednotlivých ratingových stupnů v uplynulých čtyřech letech vidíme v níže uvedeném grafu.
