iPOINT.cz - akcie, investice, analýzy, ekonomické zprávy, informace o firmách

     ČEKIA   MAGNUSWEB    BIZGUARD    FLASHLINE     IPOINT    HLÍDAČE    SEKTOROVÉ ANALÝZY     DOKUMENTY

Pondělí, 21. květen 2012 22:31:57

Přihlásit Přihlásit

DiskuzeDiskuze

RSS kanályRSS

Přidat k oblíbeným položkámOblíbené

Navigace Zprávy

ŠKOLA (ÚSPĚŠNÉHO) INVESTORA, STRATEGIE KONSTRUKCE POTRFOLIA, DÍL 1: FUNDAMENTÁLNÍ ANALÝZA

27.07.2010 13:11
Další

Když dojde na osobní finance a akumulaci bohatství, hodně často jsou akciové tituly opomíjeny před jinými investičními instrumenty. Je snadné pochopit proč: Hraní si s akciemi je jako hra s ohněm. Na této horské dráze chceme všichni zažít ty úžasné vzestupy a vyhnout se pádům. V tomto seriálu od Investopedie probereme některé nejpopulárnější metody hledání těch „dobrých“ akcií a vyhýbání se těm špatným volbám. Ve zkratce se budeme věnovat umění vybrat tituly do akciového portfolia tak, abychom dosáhli vyšší návratnosti, než nám poskytne v průměru trh.

Slyšeli jste už někdy o tom, že nejaká firma má silné fundamenty? Je to fráze používaná tak často, že by se dala označit pomalu za cliché, dokonce když se chce nějaký analytik vymluvit ze situace, má většinou šanci opřít se o fundamenty, jako základ toho, čemu nikdo nerozumí. Proto vám spolu se serverem Investopedia přinášíme seriál o metodách/strategiích vybírání akcií do portfolia a prvním dílem bude tzv. „fundamentální analýza.“

Teorie
Provádění základní fundamentální analýzy není složité. Vše co potřebujete je trocha času a energie. Cílem této metody je pomocí zanalyzování čísel o společnosti tak, abychom se dopátrali po vnitřní její hodnotu, to kouzelné čísílko, které vypovídá o tom, kolik by podle vás měla akcie skutečně stát. Opozicí vám (někdy) bude hodnota, na kterou titul ocenil trh, a tak může každý individuálně posoudit, jestli je akcie nadhodnocená nebo podhodnocená. Metodologie se liší od případu k případu, ale základní myšlenka zůstává stejná: „Společnost má takovou hodnotu, jaké je množství jejích diskontovaných budoucích cash flow.“

Teorie většího blázna
Jeden z předpokladů pro diskontované cash flow je, že lidé jsou racionální a nikdo není ochoten koupit titul za víc, než je součet budoucích cash flow. Od doby, kdy akcie reprezentují vlastnictví na společnosti, uplatňuje se tento předpoklad na akciových trzích. Otázkou pak zůstává, proč existuje taková velká volatilita na trzích, když vnitřní hodnota se zcela jistě nemění z minuty na minutu. Vysvětlení se skrývá v skutečnosti, že většina lidí nevnímá akcie z pohledu budoucích diskontovaných cash flow, ale spíš jako prostředek na obchodování. Kdo by se zajímal o nějaké cash flow, když pořád existuje větší blázen, který od vás koupí papír za vyšší cenu, než jste zaplatili vy? Cynikové označili tuto strategii za „teorii většího blázna“ od doby, kdy zisk z obchodu není realizován hodnotou společnosti, ale spíš spekulací, jestli je možné pounout papír někomu dalšímu za vyšší cenu. Na druhou stranu, obchodník by řekl, že ten, kdo se opírá čistě o fundamentální základ, vydává se na pospas tržním silám, namísto toho, aby sledoval trendy a tendence.

Uvedení teorie do praxe
Myšlenka spočítání a diskontování budoucích cash flow zní fajn, pokud zůstáváme na teoretické úrovni debaty, ale implementace do reálných podmínek je už trochu jiné kafe. Jednou z nejzáludnějších otázek je, jak daleko do budoucnosti máme zajít? Je dosti složité předpokládat zisky na příští rok, natož co když potřebujeme vidět 10 let do budoucnosti? Co když společnost zbankrotuje, nebo přežije dalších sto let? Proto existuje tolik modelů odvozených pro cash flow, ale žádný neodstraní nejistotu a komplikace spojené s budoucností. Podívejme se například do tabulky, jak by mělo vypadat propojení teorie praxí při použití fundamentální analýzy.

Předpoklady: Diskontní míra 8 %
                    Míra růstu prvních 5 let 15 %
                    Míra růstu po prvních 5 letech 5 %

Problém s projektováním daleko do budoucnosti je, že musíme počítat s rozdílným tempem růstu společnosti po tuto dobu. Aby se problém alespoň částečně odstranil, používáme 2 fáze růstu: 1) určení sumy cash flow za každý rok po dobu 5 let 2) určení zůstatkové hodnoty, která je sumou budoucích cash flow šest let ode dneška do nekonečna

V tomto konkrétním příkladu se předpokládá, že společnost poroste 15 % ročně po dobu prvních 5 let, a pak růst poklesne na 5 % v roku šest a dále. Nejprve vezmeme všechny cash flow diskontované na rok nula (současnost) a sečteme je, abychom dosáhli současnou hodnotu. Jakmile budeme mít vypočtenou současnou hodnotu společnosti na pět let, v druhé fázi stanovíme hodnotu cash flow začínajících v roce 6 a pro další roky, kdy se očekává růst společnosti na úrovni 5 %. Tyto cash flow jsou diskontovány zpátky do roku 5, pak do roku nula a následně sečteny s výsledky let 1 až 5. Jak by řekl klasik: „A je to!“ Dostali jsme odhad pro zůstatkovou hodnotu společnosti. Odhad, který je vyšší než současná tržní kapitalizace, indikuje možný výhodný nákup.

Vysvětlivky k tabulce:
Cash flow minulých let – teoretická hodnota, která stanovuje obnos peněz, jaký by si mohli investoři teoreticky ze společnosti vzít
Míra růstu – míra, která stanovuje rychlost, jakou se předpokládá, že boudou růst zisky společnosti
Cash flow – teoretický obnos peněz, který by mohli dostat investoři, kdyby jim byli rozděleny všechny současné zisky
Diskontní faktor – hodnota, co převádí budoucí cash flow zpátky do roku nula (současnosti). Jinými slovy současnou hodnotu CF
Diskont za rok – CF vynásobený diskontním faktorem
CF v šestém roku – množství peněz, které bude společnost schopna rozdělit za 5 let
Kapitalizační míra – diskontní míra pro výpočet konstantně rostoucí perpetuity
Hodnota na konci 5. roku – hodnota společnosti za 5 let
Diskontní faktor na konci roku 5 – diskontní faktor, který přepočítává hodnotu společnosti z roku pět do současné hodnoty
Současná hodnota – současná hodnota společnosti za 5 let


Kategorie článků:
Související články: