Investice do energetiky a její budoucnost
Energetika je jednou z oblastí, které lidstvo využívá od nepaměti. K čemu dříve stačil oheň v jeskyni, k tomu dnes lidstvo využívá síť kapitálově velice náročných technologií a zařízení. Jak energetiku a některá z jejích nejmodernějších odvětví využít investičně, tím se bude zabývat náš dnešní článek.
Situace v energetice
Energetika je jedním z odvětví, v němž poptávka téměř bez výjimky neustále roste. Pouze za posledních 40 let se světová spotřeba energie zvýšila téměř trojnásobně. Stojí za tím nejenom zvyšující se počet obyvatel v jednotlivých zemích, ale i rostoucí industrializace zemí třetího světa. Rostoucí poptávku je však potřeba uspokojovat, a to s sebou nese rozsáhlé investiční projekty do nových výroben. Vzhledem k tomu, že tyto projekty jsou kapitálově velmi náročné, soustředí se energetici především na finanční a energetickou efektivnost takových řešení. Díky tomu se tak objevují inovativní, místy i skutečně revoluční projekty, které přináší velké úspory. Právě takové projekty jsou investičně nejzajímavější.
Klasická vs. alternativní energetika
Klasická energetika je v dnešním světě hlavním pilířem energetické výroby. Nese s sebou však mnoho negativ, která lidi přivádí k novým nápadům. Hlavním důvodem je poměrně vysoká zátěž životního prostředí především z fosilních paliv, spalovaných v tepelných elektrárnách. Dalším, neopomenutelným problémem je vyčerpatelnost zdrojů. Přestože stále nacházíme nová ložiska uhlí a ropy, těžko můžeme počítat s tím, že při současném trendu zvyšování spotřeby energie vydrží tyto zdroje pro další desítky generací... Do popředí se tak dostávají především obnovitelné zdroje energie, jako je voda, vítr, energie země a slunce.
Obnovitelné zdroje energie
Obnovitelné zdroje energie se staly de facto mantrou posledního desetiletí v energetice. Tento trend ještě zcela jistě posílí vlivem současných problémů s japonskou elektrárnou Fukušima. Tato situace staví lidi celého světa před důležitá rozhodnutí – jakým směrem dále pokračovat v cestě za energetickou soběstačností lidstva. Uhelné zásoby jsou omezené a těžba a spalování uhlí přináší velkou zátěž pro životní prostředí. Jaderné elektrárny jsou relativně „čisté“ a efektivní, představují však obrovské náklady na výstavbu a následné uložení vyhořelého paliva. Současná situace nám navíc jasně říká, že ani přes velké změny v jaderném průmyslu, které tento sektor prodělal od havárie elektrárny v Černobylu, není zajištěna stoprocentní bezpečnost obyvatelstva. Všechny tyto události hrají do karet alternativní energetice, jako je např. slunce a vítr.
Úskalí obnovitelných zdrojů energie
Hlavním argumentem odpůrců těchto zdrojů energie je častá ekonomická nesoběstačnost takových projektů, které tak následně musejí být dotovány nebo spolufinancovány státem či nějakým legislativním opatřením. V těchto otázkách se energetici, ekonomové a další odborníci zpravidla dělí na dva tábory. Ti první říkají, že podpora pomůže většímu rozmachu těchto zdrojů a následně umožní pokles jejich nákladů. Druzí říkají, že podporovat cokoliv je nesmysl a pouhé plýtvání penězi, protože skutečně smysluplný projekt si na sebe musí vydělat sám. Nicméně nelze s určitostí říct, která strana má pravdu. Co však můžeme říct s jistotou je, že investice do dotovaného byznysu je vždy obchod se státem a ten se zvláště v poslední době nechová vždy jako dobrý obchodní partner. Podmínky, které byly zaručeny včera, již zítra nemusí být v platnosti. V praxi jsme to viděli na konci loňského roku, kdy byla schválena změna legislativy o podpoře obnovitelných zdrojů energie, která u mnoha projektů zpětně prakticky anulovala jakoukoli ekonomickou smysluplnost.
Čtěte také
Výhody obnovitelných zdrojů energie
Na druhou stranu je ale potřeba říci, že obnovitelné zdroje mají spoustu výhod. V dnešní době existuje spousta lidí, kteří si uvědomují odpovědnost za budoucnost naší planety. V očích těchto lidí určitě (i přes všechno to, co se skrývá za tím) bude vypadat lépe točící se vrtule větrné elektrárny, než ve smogu zahalená rozrýpaná mostecká krajina. S použitím prostého selského rozumu lze navíc říct, že je logičtější využít energii, která zde již je bez našeho přičinění, než ji složitě z něčeho „vyrábět“.
Další výhodou je menší náročnost na pořízení takové investice. Na pořízení menší fotovoltaické, vodní nebo větrné elektrárny rozhodně nemusíte být investorem formátu Warrena Buffetta. Ekonomicky zajímavou sluneční elektrárnu připojenou v roce 2009 můžete pořídit již za 10 milionů Kč, a to ještě v případě, že se na financování nepodílíte s bankou. V takovém případě není problém dostat se i na třetinu takové částky.
Ani s podporovanými výkupními cenami energie to v budoucnu nemusí být tak žhavé. Není těžké si představit, že současné problémy s elektrárnami v Japonsku silně zahýbou energetickým trhem. Možné odpojování jaderných elektráren může vyhnat tržní cenu elektřiny do závratných výšin a i případná rozsáhlá bezpečnostní opatření těchto zařízení bude mít podstatný vliv na vývoj ceny této komodity. Kdo ví; je možné, že za 10 let budou odběratelé ještě rádi odebírat kilowatthodinu energie za 9,30 Kč, za které ji k dnešnímu dni fakticky prodává většina solárních výrobců. Například u větrné energie je výkupní cena několikanásobně nižší (dle Rozhodutí Energetického regulačního úřadu pro rok 2011 se megawatthodina silové energie z elektrárny připojené v roce 2011 vykupuje za 2230 Kč), přesto zde existují projekty, které dovedou generovat výnosy nad 15% IRR.
Modelový příklad investice do obnovitelných zdrojů energie
Nyní pojďme k číslům. Představme si projekt fotovoltaické elektrárny, která byla připojena v loňském roce za tarif 12400 Kč / 1 Mwh. Elektrárna má uzavřenu smlouvu na výkup energie na 20 let, průměrné roční provozní náklady ve výši 600 tis. Kč. Výkon elektrárny je 1,2 Mwp a pořizovací cena je 96 milionů Kč. Počítáme s roční degradací panelů o 0,8%. V případě, že aktuální srážková daň bude zachována na celou dobu investice, tedy 20 let, vychází nám IRR po zdanění (vnitřní výnosové procento) na cca 6,5%, což je hodnota, které dosahují silnější dividendové akcie. To tím pádem ještě není důvod, aby investor kupoval zrovna takovou investici. Je zde však reálná možnost, že se podaří prosadit zrušení srážkové daně a dojde k navrácení k původním podmínkám. V takovém případě tedy investor trefil „jackpot“ a získal IRR po zdanění ve výši cca 10%. Potom by se tedy dalo uvažovat i o refinancování bankou, které by při vhodném nastavení mohlo IRR vložených prostředků snadno vystřelit až na číslo kolem 18%. Takový výnos, který navíc investice vynáší průběžně, je již velice atraktivní pro většinu investorů.
Budoucnost alternativní energetiky
Je beze sporu, že alternativní energetika bude mimo jiné ve světle současných problémů získávat na důležitosti. Je ale důležité, aby se při výzkumu a rozvoji tohoto odvětví nedbalo pouze na maximální ekologičnost, ale i na ekonomickou stránku věci. My sami jsme se v nedávné době setkali s několika atraktivními energetickými projekty. V tuto chvíli vidíme jako velice perspektivní např. projekty slunečních výtopen, které mohou v blízké době nahradit konvenční teplárenská řešení, a to i bez státní či evropské podpory. V těchto a podobných projektech vidíme obrovskou příležitost pro investory, kteří rádi stojí u vzniku nových věcí. Pokud mám trochu popustit uzdu fantazii, vidím ohromné, až nepředstavitelné příležitosti související s využitím studené fúze. Ta je ale v tuto chvíli, především tedy co se týče komerčního využití, stále ještě hudbou budoucnosti.