iPOINT.cz - akcie, investice, analýzy, ekonomické zprávy, informace o firmách

Málokdy bylo odhadování dalšího vývoje na kapitálových trzích obtížnější než za stávající situace, která je z hlediska finanční politiky mimořádně složitá. „Mezinárodní kapitálové trhy jsou momentálně v dosud nevídaně vysoké míře závislé na politicích adalší dění tak bezprostředně ovlivňují politici, kteří mají v Evropě hlavní slovo,“ říká Kurt Schappelwein, ředitel oddělení pro multi-asset strategie vídeňské společnosti Raiffeisen Capital Management. Kromě dalších negativních faktorů jako např. vysokého schodku amerického státního rozpočtu to podle něj byla právě dlouhodobá neschopnost politiků zmírnit evropskou dluhovou krizi, která vedla ke změně nálady na trzích. A v reakci na to pak výrazně klesly odhady dalšího vývoje světové ekonomiky. „Zatímco ještě v prvních měsících roku jsme vycházeli z dočasného poklesu růstu, v současné době už se zrychlením růstu ekonomiky počítá už jenom málokdo. Debata se točí spíš kolem otázky, jak silně by mohla recese Evropu zasáhnout, resp. zda Spojené státy dokážou zabránit zmenšování své ekonomiky,“ dodává expert na kapitálové trhy.

Stačí týden a všechno je úplně jinak…Prudký růst kurzů na akciových trzích
O tom, že investoři při tom všem chaosu v rozhodování politiků i nadále bezprostředně reagují na údajné dobré zprávy, svědčí dosavadní říjnové obchodování na burzách. Už samotné poznání, že bude evropský finanční systém potřebovat kapitálovou injekci, vedlo v prvních dnech měsíce k podstatnému zvýšení kurzů akcií po celém světě. A tato dynamika trvá dodnes. Například index Euro-Stoxx (SXXE) si za pouhý týden připsal zisk přes 16 %. Pan Schappelwein hodnotí současný vývoj těmito slovy: „Tyto zprávy samozřejmě přišly v době, kdy na trhu převažovaly krátké pozice a vládla na něm špatná nálada. Přesto tento prudký růst svědčí o tom, že by případný rozhodný a cílený postup politiků mohl u rizikových aktiv uvolnit poměrně velký potenciál k dalšímu růstu.“ To se týká především evropských akcií. Ukazatel P/E vyjadřující ocenění trhu podle očekávaných podnikových zisků činil začátkem října 9. „Připouštím, že 10% růst podnikových zisků, ze kterého ukazatel vychází, je v této formě pravděpodobně přehnaný. Ale i kdybychom místo růstu zisků předpokládali masivní propad podnikových zisků až o 20 %, dostali bychom se u ukazatele P/E někam na hodnotu 12,“ dodává pan Schappelwein. To rozhodně není žádné přecenění, a to ani měřeno podle sazeb na peněžním trhu nebo výnosů z dluhopisů, ba naopak.

Přesto je v případě rizikových aktiv na místě zdrženlivost
Na investice od akcií je teď ale podle všeho ještě brzo Pan Schappelwein to vysvětluje takto: „Na jedné straně očekáváme od podniků nadmíru zdrženlivé výhledy a také revizi odhadů zisků směrem dolů, jíž jsme v poslední době už dokonce svědky. Na druhou stranu čelíme spoustě otázek, které vyvolává případný bankrot Řecka, o němž se teď mluví čím dál častěji a kterému se země v příštích měsících možná opravdu nevyhne. To by mohlo převálcovat především finanční sektor, který se s nedostatečnými možnostmi financování potýká už nyní. A konečně se musíme ptát, zda jsou vlády a centrální banka vůbec schopny postavit se přesvědčivě případné krizi.“S ohledem na všechny tyto faktory tak čas na investování v souladu s cyklem zatím nenazrál. Podstatně výhodnější příležitosti by měly přinést až příští měsíce.

Čtěte také

Yahoo - jde si z této dohořívající cigarety ještě potáhnout?
23.5.2012 00:15

Facebook: Hledání viníka, doporučení a dnešní výhled
22.5.2012 11:35

Medvědí cíl pro ČEZ od HSBC: Výpadek růstové energie? (+ přehled doporučení)
22.5.2012 09:52

Akciové trhy rostou díky spekulacím o podpoře ekonomického růstu
22.5.2012 16:33

Dvakrát řež, jednou nakupuj: 2 nové cíle pro předvýsledkový VIG
22.5.2012 14:19

Státní dluhopisy v eurozóně: pochybuje se o tom, zda politici vůbec dokážou problém vyřešit Tempo růstu ekonomiky eurozóny spadlo oproti předchozímu čtvrtletí (0,8 %) na pouhé 0,2 %. V meziročním srovnání to odpovídá přírůstku 1,6 % (oproti 2,5 %). Za celý rok 2011 očekáváme růst 1,6 %. Nejednotnost mezi zeměmi eurozóny bude přetrvávat. Předstihové ukazatele (např. ukazatel IFO a jeho nejdůležitější složka vyjadřující očekávání) v poslední době opět citelně klesly. Indexy nákupních manažerů v různých zemích EU se vyvíjely různě, pokračující výrazný pokles signalizuje riziko recese.„Podstatným důvodem k nepříznivé náladě, která vládne mezi spotřebiteli, je všeobecná ztráta důvěry ve schopnost politiků řešit problémy,“ tvrdí pan Schappelwein a dodává: „Mnohé země eurozóny už vykazují zadlužení, které je důvodem k obavám. Vedle situace v Řecku a Portugalsku jsou příčinou rozšiřujících se výnosových rozpětí také veřejné rozpočty v Itálii a ve Francii, které jsou v katastrofálním stavu. Do víru klesajících cen pak s sebou strhávají další země jako např. Španělsko. Evropské centrální bance se sice nakupováním dluhopisů postižených zemí daří ceny státních dluhopisů stabilizovat, problémy, které mají země eurozóny se špatnou bonitou, ale budou nepříznivě ovlivňovat všechny trhy, dokud se nenajde nějaké definitivní politické řešení.“

Řecko a banky: kdo koho zachraňuje?
Pravděpodobnost, že Řecko přestane být dříve či později schopno obsluhovat celý svůj státní dluh, s každým dalším odhadem roste. Přesto je i nadále mimořádně obtížné odhadnout, jak se bude situace v zemích PIIGS v příštích měsících v souvislosti se zadlužením doopravdy vyvíjet. Možné je stmelení eurozóny včetně trhu eurobondů, tedy společných státních dluhopisů všech 17 zemí eurozóny. Vyloučit ale nemůžeme ani rozdělení eurozóny na jádro a periferii. Stejně tak se přitom může stát, že budou události z posledního roku a půl v příštích měsících pokračovat dál: rozšiřování možností evropského záchranného fondu EFSF a jeho postupné nahrazení evropským stabilizačním mechanismem ESM, který je plánován jako trvalá instituce, a další ochranná opatření ECB. A jak to hodnotí pan Schappelwein? „Že Řecko nebude schopno splatit své státní dluhy stoprocentně, je pravděpodobné. Otázkou ale zůstává, jaké budou dopady případné platební neschopnosti země. Jedno je přitom jisté. Odpis části dluhů, tzv. haircut, by určitě nepřivodil zhroucení německého ani francouzského bankovního sektoru, řecké banky by ho ale zřejmě neustály.

Stříbro a zlato jako poslední východisko?
V posledních měsících se citelné propady kurzů nevyhnuly ani surovinovým indexům a čím dál tím silnějšímu tlaku čelí dokonce i segment drahých kovů. Fundamentální růstový trend zlata a stříbra se ale ani po poslední korekci v žádném případě nepřerušil. Z makroekonomického pohledu hovoří mnohé dokonce pro to, že cena zlata dálporoste. Vedle poměrně uvolněné peněžní politiky uplatňované v USA by mohly cenu zlata hnát nahoru i další opatření fiskální politiky na podporu ekonomiky (tzv. kvantitativní uvolňování). Také možnost dalšího propadu západních průmyslových zemí do recese vyvolává mezi investory nejistotu a vede k přelivu investic do zlata. Kvůli spoustě neřešených problémů v souvislosti s dluhovou krizí eurozóny budou investoři také nadále méně ochotní riskovat. Růst ceny zlata podporuje ještě navíc také silná fyzická poptávka na trzích tzv. prahových ekonomik, ale i zvyšování zlatých rezerv centrálních bank v poslední době. Přesto je nutné do budoucna počítat s občasnými fázemi korekce. Zlato tak celkově zůstává rizikovou (a neúročenou) investicí.

Zdroj: Raiffeisen Capital Management